Věneček 2017 - poděkování

Milí žáci, rodiče a kolegové,
8. prosince jste mi umožnili s vámi všemi prožít už třetí Věneček. Pokaždé to byl pro mne věčer příjemný, výjimečný, slavnostní. Také večer, kdy jsem měla možnost poznat děti ze zcela jiného úhlu, než jaký poskytují školní lavice.

Vždy jsem viděla nejen samotný krásný výsledek, ale vnímala jsem také velkou snahu a obrovskou dřinu dětí i vyučujících.
V pátek bylo ve škole od rána rušno, jako každý rok těsně před Věnečkem. Jen já jsem žádné mimořádné „chvění po těle“ nepociťovala. Vždyť už dobře vím, co všechno bude následovat. A letošní deváťáky znám nejvíce ze všech dětí. Strávila jsem s nimi při výuce i mimo ní nejvíce hodin a zažila ledacos. Ti už mne přece nemohou ničím překvapit.
Jenže s prvními tóny hudby, s prvními nervózními krůčky dorazilo chvění i ke mně. Obrovské! Jakoby se pohnula celá zeměkoule. A nenacházím slov. Připadám si jako ve snu. Takový pár jsem v žádných tanečních neviděla. Najednou byl elegancí, lehkostí, ladností, něžností, krásným držením obou těl a vzorným výrazem páru č. 1 zaplněn celý sál až po strop. Všichni jste byli krásní, stateční a překročili svůj stín.
Hanko!, Štěpáne! - vy jste nic nepřekročili, vy jste se vznesli přímo do oblak. Děkuji vám i vašim rodičům za tu nepopsatelnou nádheru.