Po stopách děda Praděda - výlet 8. tříd

Protože po předchozích výletech a exkurzích jsme už zdatnými turisty, řekli jsme si, že naše valašské kopečky jsou nám už malé a vydali jsme se proto dobýt vrchol Jeseníků - Praděd. Náš výlet začal nástupem do autobusu, který nás nejprve převezl do Jiříkova, kde jsme jako v Jiříkově vidění zírali na obrovské množství dřevěných soch lidí, zvířat ... dokonce jsme shlédli největší Betlém na světě v životní velikosti a přes 10m vysokou sochu Praděda. Protaženi na posilovacích strojích v zahradě galerie a posilněni svačinou jsme se vydali dobýt nejvyšší horu Moravy - 1491m vysoký Praděd. Počasí bylo krásné a viditelnost výborná, takže jsme se nechali výtahem vyvézt do rozhledny známého vysílače a kdo má dobré oči, viděl i vzdálenou Sněžku. Ta nejvíc namáhavá etapa nás teprve čekala - byl to sestup adrenalinovou stezkou Bílé Opavy do Karlovy Studánky. Po překonání spousty kořenů, kamenů, balvanů, dřevěných schodů, lávek a několika držkopádech (loket, koleno a inkriminovaná část těla, na které se sedí ...) jsme ve zdraví došli a někteří doklopýtali k vodopádu v Karlově Studánce. Po krátkém osvěžení jsme už opět autobusem zamířili k penzionu Sokolka v Koutech nad Desnou, kde jsme měli domluvené ubytování. Po krátké resuscitaci v autobuse a dobré večeři jsme již byli znovu plni sil - proto nastoupily na řadu hry - schovka, nohejbal, závod o to, kdo ukořistí sprchu nebo WC dřív pro sebe a nakonec nejoblíbenější - kdo nejdéle vydrží nespat.

Více fotek naleznete v galerii

Vítězové poslední hry byli druhý den ráno spolehlivě odhaleni - v autobuse během cesty do Velkých Losin odpadli jako první, v zámeckém parku byla lavička jejich nejlepším přítelem a jejich spánek byl přerušen až výkladem paní průvodkyně o renesanci, obrazech, původním vybavení zámku a čarodějnických procesech. Hodinová cesta do Mladečských jeskyní byla pro tyto jedince vysvobozením a prohlídku jeskyní v příjemných osmi stupních zvládli už poměrně bez problémů. I ti poslední se probrali definitivně v Olomouci - nákupní centrum bylo vhodným útočištěm pro znavené a hladové valašské turisty, kteří se po udělení rozchodu prakticky všichni sešli nad kuřaty z KFC.

Celý výlet se nesl ve znamení pohody, dobré nálady, překvapivě rychlých nohou (asi máme fakt natrénováno) a jako třešinka na dortu ho ozdobila pochvala od návštěvnice zámku, která po absolvování prohlídky s naší skvadrou zkonstatovala, že napřed měla hrůzu z toho, že bude muset strávit hodinu s dětmi (puberťáky), ale prý byli vzorní a skvěle vychování ... takže kéž vám to, naši osmáci, vydrží !!!!!

A co na to děti???

Výlet se vyvedl na jedničku. Plán výletu byl suprový, počasí krásné, jen někdy až moc horko...

Soutěska Bílé Opavy byla pěkná, ale pak mě bolela kolena...

Nejlepší bylo ubytování a podvečer v penzionu...

Líbilo se mi v Pradědově galerii a nejvíc v Mladečských jeskyních, protože tam nebylo takové horko....

Tento výlet byl možná výjimečný pády - při cestě nebo při schovce - ale hlavně časem stráveným s lidmi, které mám ráda a na kterých mi záleží....

Na výletě se mi líbila a bavila mě procházka po Bílé Opavě a potom ubytování, protože tam bylo jídlo a hodně velká sranda...

Líbil se mi výšlap na Praděd - byl tam krásný výhled na okolní přírodu....byla sranda a bavili jsme se...

Na výletě byla nejlepší ta atmosféra...

Nejvíc se mi líbil autobus, Šantovka v Olomouci a penzion....