Cyklovyjížďka v rámci projektu VKV junior byla super
Těsně před koncem školního roku se nám konečně podařilo zrealizovat již jednou odloženou školní cyklovyjížďku. Deset odvážných bikerů a jedna bikerka se v rámci výborného projektu Vrchařská koruna Valašska, vydalo vstříc všemu možnému i nemožnému. První malá komplikace přišla ještě před oficiálním startem Tour, kdy naše jediná závodnice Lucka chvíli po opuštění luženského domácího boxu píchla kolo. S rychlostí jí vlastní se však vrátila pro kolo náhradní a start závodu stihla. Úvodní prolog do Seninky začal nakonec stejně o něco později, protože další závodník David zjistil, že si kvůli nervozitě a nedočkavosti zapomněl helmu, bez které mu organizátoři zakázali do závodu nastoupit. Jeho kamarád Vašek však ukázal fair - play ducha a jel mu nezbytnou součást výbavy půjčit od své sestry. Po těchto drobných potížích jsme mohli konečně vyrazit.
Našim prvním cílem nebylo nic lehčího, než výjezd na rozhlednu Vartovna. Nutno přiznat, že výjezd se postupně změnil ve výšlap, ale to nám na dobré náladě neubralo. Nezlomilo nás ani to, když někteří účastníci dostali lehkou vysokohorskou nemoc a my s nimi museli déle aklimatizovat v jednotlivých výškových táborech. Závodníku Rosťovi bylo doporučeno, aby už před příštími výjezdy nesnídal mléko, jinak ho opět čekají zlé chvilky. Po hodině tvrdé dřiny se nám podařilo kopec zdolat a užili jsme si hezkého, byť trochu větrného rána u rozhledny. Po tomto náročném úseku se všichni těšili na sjezd směr Sirákov, který který však trval pouze dvacet vteřin, než Jirka píchl. Je to ale zkušený domácí borec, který dle jeho slov umí i vyměnit kolo na motorce, takže pro něj tato drobná oprava nebyla absolutně žádným problémem. Mohli jsme tak bez větší časové ztráty pokračovat přes již zmíněný Sirákov na Kopřivnou. Těsně před Kopřivnou přišel první pád. Lucce se na kamenitém terénu při sjezdu smýklo přední kolo a setkání s "polňačkou" již nešlo zabránit. Po ošetření zdravotník konstatoval, že nedošlo k žádným frakturám, či jiným vážným zraněním a bojovná Lucka tak s odřenými koleny mohla pokračovat v závodě. Po zdolání Kopřivné nás čekala Baťková, kde menší technické potíže potkaly dva bikery. Uvolněnou přední brzdu Tomášovi náš technik opravil imbusem, Štěpánovi pak nefunkční přehazovačku pořešil kamenem a jelo se dál. Po zdolání Baťkové rozhodli organizátoři s ohledem na blížící se bouři o malém zkrácení trasy. Tím pádem se celý peloton vydal přes Nivy do Vsetína. V průběhu těchto kilometrů se Jirka několikrát snažil překonat rychlostní rekord a měnit směr závodu, ale byl šéfem stáje donucen opět se vrátit ke skupině a dodržovat domluvenou rychlost a trasu. Při sjezdu do Vsetína si ještě Vašek ověřil, že mačkat přední brzdu, když jede z prudkého kopce není právě dobrým nápadem a po letu přes řidítka ulehl ve vysoké trávě. Z šoku, že ho v této komické poloze někdo vyfotí a dá na FB, se však bleskurychle zvedl a pokračoval bez újmy po trase. Na Vsetíně jsme v místním všemohoucím Kauflandu doplnili zásoby a vydali se na poslední plánovaný bod - Juřičkův mlýn v Leskovci. Po zdolání i tohoto místa jsme již vyrazili k domovu. S lehkým deštíkem, který nás potkal těsně před závěrem naší Tour u firmy Kovar se všichni bez problémů vypořádali a závěrečný dojezd do Polanky už byl téměř euforický. Všem díky za super den, slibuji, že nebyl poslední...mějte hezké prázdniny...